Kréta - Chania
Chania (65 000 obyvatel) je hlavní město stejnojmenného nomu a také druhé největší město Kréty. Archeologické nálezy z let 3000 – 2800 př. n. l. dosvědčují existenci starověké Kydonie. V letech 2800 – 1150 př. n. l. zde byla mínojská civilizace a starověká Kydonie byla jedním z nejmocnějších měst Kréty. Stával zde jeden z pěti starokrétských paláců. Podle Homéra založil původní osadu vnuk krále Minose Kydón, po kterém převzala Chania svůj původní název – Kydonia a stala se matkou všech měst ostrova. Po pádu paláce v Knossu se stala vesnice centrem mykénské vlády na Krétě. Pak se Kréta stala dórskou a začala hélenistická doba. Nejdůležitějším městem západní Kréty byla opět Kydonia, která se rozkládala na území dnešního města Chania. V roce 524 př. n. l. město zabrali kolonisté z ostrova Samos a později v roce 519 př. n. l. z ostrova Aigina. Konec svobody přišel s rokem 68 př. n. l., kdy se římský prokonsul Quintus Metellus zmocnil ostrova. Římané ale Kydonii uznávali jako samostatné město a tak rozkvět pokračoval i za římské správy. Po římské nadvládě a raném křesťanském období se ostrov dostal do rukou Byzantinců. Město Kydonia mělo stále větší vliv než ostatní města na ostrově, což dokazuje i výstavba starokřesťanské baziliky v Kastéli v okresu Chania. V roce 823 dobyli Krétu Arabové. Ostrov byl osvobozen roku 961 císařem Nikeforem Fokasem a Kydonia se opět stala důležitým sídlištěm, byla vojenskou pevností, ale již pod novým jménem Chania. Dnešní Chania byla založena ve 13. století Benátčany pod názvem La Cance na místě antické Kydonie. Tehdy bylo také založeno opevnění, které bylo později rozšířeno. V roce 1645 bylo město jako první na Krétě dobyto Turky. Chania se stala hlavním městem ostrova se sídlem paši. Turecká okupace skončila až roku 1897. Do roku 1907 spravovali oblast Chanie Italové (Němci Soudou a Rakušani Kísamos). První krétská vláda byla zvolena s ústředím v Chanii. Až do roku 1971 bylo správním střediskem pro celou Krétu.
Prohlídka města Chania:
Staré město obklopují 3 kilometry dlouhé hradby ze 16. století. Naše cesta začíná u pevnosti Schiavo, která se restauruje na náklady Evropské unie. Cesta dále pokračuje ulicí Chalidon směrem k přístavu. Vpravo, na východní straně náměstí, stojí ortodoxní katedrála – Metropolitní kostel postavený na konci 19. století, vlevo je katolický kostel, kde je umístěno Muzeum lidového umění.
Po sto metrech stojí kostel sv. Františka. V tomto gotickém kostele je v současnosti umístěno Archeologické muzeum. Soustřeďují se zde nálezy z různých oblastí Chanie: z mínojského sídliště v Chanii, jsou zde malované urny z pozdního mínojského období, exponáty z dórského období, kultovní býci z Tsiskiana, helénistické a římské sochy, tři mozaikové podlahy, dále helénistické a římské zlaté šperky z hrobů v Chanii nebo v chrámech v celé oblasti.
Za náměstím Santriavani se otevírá pohled na krásný Benátský přístav s janičářskou mešitou z roku 1645 a benátskými zbrojnicemi z roku 1600. V severní části se nachází Benátský přístav s několika bývalými skladišti zbraní (přibližně z roku 1500) a zbytky staré pevnosti. U vjezdu do přístavu, proti benátskému majáku, stojí na úpatí bývalé pevnosti Firkas Námořní muzeum.
Vpravo před přístavem se rozkládá nejstarší čtvrť Chanie – Kastelli, na levé straně novější část ze 16. století. Po ulici Kanvarou se dostaneme do centra opevněné akropole a můžeme navštívit vykopávky mínojského sídliště. Na vrchu Kastelli se ještě dochovaly části Rektorského paláce a jeho dvora, kde se na jednom nadpraží dochoval nápis připomínající, že zde byl Benátský archiv. Z akropole jsou krásné výhledy na benátský přístav se dvěma skupinami benátských arzenálů na východě a tzv. Velký arzenál.
Křivolakými uličkami starého města lze dojít ke kostelu Agios Nikolaos z roku 1204 se zvonicí. Kostel také dříve býval mešitou sultána Ibrahíma.
Zajímavá je budova tržnice ve tvaru rovnoramenného kříže, kde se prodávají ryby. Byla postavena v roce 1913 na srovnaném benátském valu Piatta Forma. Nachází se v ní 76 obchodů. V jejím prostředí jsou také taverny a kafenie.
